Domovská stránka : Zapojte se : Kultura bezpečnosti

Kultura bezpečnosti

Holou pravdou je, že žijeme pod dohledem státu, který je nevyzpytatelný. Mnoho lidí se oprávněně bojí nebo obává represe ze strany státu. Ale tento strach se může stát paranoidní a paralyzujícím. Výsledkem je, že se někteří nebudou zapojovat do radikálního aktivismu. Jiní zůstanou zapojeni, ale jejich paranoia vytvoří dusnou atmosféru a lidi odradí. Výsledek bude, že naše hnutí zemře.

Kultura bezpečnosti je jednoduchá řada pravidel, která kdokoliv může dodržovat . Snižuje paranoiu a strach, a poskytuje nám bezpečnost, takže svou práci můžeme dělat efektivněji. Tato stránka je úvodem do kultury bezpečnosti, a neměla by být považována za vyčerpávající. Buďte chytří a přizpůsobte se vaší konkrétní situaci.

Co je kultura bezpečnosti?

Kultura bezpečnosti je soubor postupů a postojů, jejichž cílem je zvýšit bezpečnost v politických komunitách. Tyto zásady jsou vytvořeny na základě současných a historických represí státu a jejich cílem je snižit paranoiu a zvýšit efektivitu.

Pravidla kultury bezpečnosti

Nemluvit o ...

Vaše zapojení nebo zapojení někoho jiného do podzemní skupiny.
Vaše touha nebo touha někoho jiného zapojit se do takové skupiny.
Vaše účast nebo účast někoho jiného na protiprávních akcích.
Obhajování takových akcí někým jiným.
Váš plán nebo plán někoho jiného na nezákonné jednání v budoucnu.
Neptejte se ostatních zda jsou členy podzemních skupin.
Nemluvte o ilegálních aktivitách, co se týče doby, lidí, míst, atd.

Nenásilná občanská neposlušnost je nezákonná, ale někdy ji lze projednat otevřeně. Obecně ovšem platí, že by specifika nenásilné občanské neposlušnosti měla být prodiskutována pouze s lidmi, kteří se na akci podílejí, nebo s těmi, kteří pro ně provádějí podpůrnou práci.

Je stále přijatelné, mluvit obecně ve prospěch monkeywrenching (eko obrana či ekotáž) a všech forem odporu, pokud nezmiňujete konkrétní místa, lidi, časy atd., a to pouze v případě, že to je ve vaší jurisdikci legální. I když je vyřčený souhlas pro eko obranu ve vaší oblasti legální, buďte si vědomi možných represí nebo následků, abyste mohli udělat informované rozhodnutí o tom, jakou úroveň rizika byste byli ochotni snést.

Nikdy nemluvte s policií, kriminalisty, agenty FBI, atd.

Nezáleží na tom, zda jste vinni nebo nevinní. Nezáleží na tom, jak jste chytří. Nikdy nemluvte s policisty, kriminalisty, agenty FBI, atd. Nezáleží na tom, zda si myslíte, že říkáte policistům, co již vědí. Nezáleží na tom, že pouze konverzujete s policisty. Každý rozhovor s policií, kriminalisty nebo FBI atd. vám nebo jiným s největší pravděpodobností přinese potíže.
Pokud budete mluvit s policistou, daváte jemu nebo jí příležitost svědčit proti vám na základě toho, co jste řekli, nebo co řekli že jste řekli.
Jednoduše a zdvořile řekněte, že chcete mlčet. Zeptejte se, zda jste zadrženi nebo zatčeni. Pokud nejste, jednoduše odejděte. Pokud jste zatčeni nebo zadrženi, opakujte každému, kdo se vás bude ptát, že chcete mlčet a že chcete mluvit s právníkem. Neříkejte nic jiného, než své jméno, adresu a datum narození.
Většina odsouzení, ať už jsou lidé vinni nebo ne, je výsledkem mluvení lidí, nikoliv vyšetřování.
Nedonášejte. Donášec je někdo, kdo poskytuje informace policii nebo federálům s cílem získat mírnější trest pro sebe. Často donašec poskytuje policii informace po delší dobu. Někdy k tomu dojde poté, co byl zatčen a požádán, aby se stal informátorem. Na oplátku může dostávat peníze, nebo policie bude prostě ignorovat jeho nezákonné chování. Dozvěďte se více o jednom prominentním informátorovi.
Naučte se o výslechových trikech a hrozbách
Podívejte se naProč nemluvit s policií - část I a Proč nemluvit s policií - část II na YouTube.

Nikdy nedovolte policistovi, agentovi FBI atd. vstoupit do vašeho domu pokud nemají příkaz k prohlídce.

Pokud do svého domu pustíte policisty, mají souhlas k domovní prohlídce.
Pokud přijdou k vašemu domu aby položili otázky, nenechte je dovnitř. Zevnitř nebo z venku se za vami zavřenými dveřmi zdvořile řekněte "Chci mlčet." Zeptejte se jich, zda jste zatčeni nebo zda mají příkaz k prohlídce. Pokud řeknou ne, vraťte se do svého domu a zdvořile zavřete dveře. Pokud přesto vstoupí, neodolávejte zatčení. Řekněte "Nesouhlasím s domovní prohlídkou." Dávejte pozor a dělejte si poznámky o tom, kdo jsou a co dělají.

Buďte chytří

Naučte se zákony ve vaší zemi/státu/jurisdikci: zjistěte si, co můžete a nemůžete říct. Zjistěte si jaké jednání je legální a jaké ilegální, zjistěte si, co vyzkoušeli předchozí aktivisté a co je zákonem povoleno.
Najděte si kontakty právníků, kteří ve vaší oblasti hájí aktivisty: pokud se chystáte na akci, napište jejich telefonní číslo fixem na své tělo.
Spojte se se zkušenými aktivisty: budou mít bohaté zkušenosti a znalosti o aktivismu v zemi, kde jste, a mohou vás naučit místní logistiku a strategie jak zůstat v bezpečí.

Mýty kultury bezpečnosti

Mýtus # 1

“Má skrytá identita mě drží v bezpečí.”

“Pokud si přečtu webovou stránku DGR, budu na vládním seznamu.”

“Nechci, aby bylo mé jméno na registračním seznamu workshopu DGR, aby nevěděli kdo jsem.”

Všechny akce zahrnují riziko. Nic nemůže zaručit bezpečnost. Každé účinné nadzemní akce mohou vést k útlaku. Kultura bezpečnosti nás zefektivňuje.
Nadzemní hnutí je chráněno téměř výhradně počtem členů a veřejnou solidaritou.
Neexistuje žádný způsob, jak dělat efektivně nadzemní práci a udržovat svou identitu skrytou. Naopak to také není ani prospěšně ani nutné skrývat svou identitu při nadzemní práci.
Počet členů a veřejná solidarita nadzemního hnutí může narůstat především tím, že vystupuje veřejně a otevřeně s cílem oslovit ostatní.
Pracujeme za předpokladu, že jsou všechny internetové a telefonní komunikace monitorovány. Vzhledem k tomu, že nadzemní hnutí nemají co skrývat vyjma nenásilné občanské neposlušnosti, musíme používat internet a telefony, abychom byli schopni se efektivně organizovat.
Jednou z hlavních rolí nadzemního odporu je tvorba veřejného obrazu hnutí. Vystupovat veřejně a například říkat: „Podporuji tuto strategii a jsem zastáncem DGR.“ Tuto důležitou práci nelze dělat, pokud by jsme se neustále snažili skrývat své identity.
Existují zcela pochopitelné důvody proto, proč si chtít udržet odstup, ale skrývat svou identitu úplně při současném zapojení do jakéhokoliv hnutí je prakticky nemožné. Pokud máte důvody proč nechcete pozornost od vlády (například když nejste občanem), pak nejlepší způsob, jak být v bezpečí, je, nepouštět se do jakéhokoliv hnutí.

Mýtus # 2

“Musíme identifikovat federálního agenta, kriminalistu, policistu, infiltrátora atd. ve skupině.”

Obecně to není dobrý nápad spekulovat o lidech nebo je obviňovat z toho, že jsou špehové. Toto je typická taktika, kterou špehové používají ke zlomení hnutí.
Paranoia může vyvolat destruktivní chování.
Nepravdivé/nejisté obviňování je nebezpečné. To se nazývá "bad-jacketing" nebo "snitch-jacketing."

Mýtus # 3

“Policisté se sami identifikují. Policisté nemohou lhát.”

Špehové v utajení nemohou dělat svou práci, pokud by se měli identifikovat.
Policisté mají zákonné právo lhát lidem - a to běžně dělají - za účelem poslušnosti, a to jak na ulici, tak zejména při výslechu. Policisté a další agenti také předkládají falešné důkazy včetně fotek, videonahrávek a zvukových souborů, aby obelstili lidi mluvit o jiných lidech.
Vládní agenti všeho druhu mohou ohrozit vás, vaši rodinu a vaše přátele. Nejlepší obranou je nemluvit, nevěřit jim, nespolupracovat a požádat ostatní o pomoc.

Mýtus # 4

“Kultura bezpečnosti zaručuje mou bezpečnost."

Kultura bezpečnosti vás zabezpečuje, ale každá efektivní akce může vést k represím.
Nic nemůže zaručit bezpečnost, ale kultura bezpečnosti nás dělá efektivnějšími.
Striktní separace nadzemních skupin od každé podzemní skupiny, která buď již existuje nebo může vzniknout, pomáhá chránit lidi.

Narušení kultury bezbečnosti

Problémem je chování, nikoliv lidé

Existuje mnoho případů chování, které může narušit skupiny nebo je vystavit nebezpečí. Na tom, zda je někdo policista nebo ne, nezáleží. Zaměřte se na řešení chování.
Mezi některá chování, na která si dávat pozor, je sexismus, urážlivé chování, drby a vytváření konfliktů mezi jednotlivci nebo skupinami.

Co dělat, když dojde k narušení kultury bezpečnosti

Vzdělávejte lidi (taktně a soukromě) a nasměrujte lidi, kteří porušují kulturu bezpečnosti na další informační zdroje.
Nenechávejte porušování prostě být nebo stát se zvykem.
Chroničtí porušovatele mají stejný škodlivý účinek jako infiltrátoři. Je důležité a nezbytné stanovit hranice. Pokud člen trvale porušuje kulturu bezpečnosti, i když je opraven, měl by být ze skupiny odstraněn pro bezpečnost všech.

Zdroje

Deep Green Resistance videa o kultuře bezpečnosti prezentované Aricem McBayem
Civil Liberties Defense Center (Obranné centrum občanské svobody) webové stránky
Mysterious Rabbit Puppet Army představuje: "Donny, Don't!", satira tréninku bezpečnostní kultury (transkript textunebo3.7 MB MP3)
Následující dokumenty jsou nutností pro všechny aktivisty.
- Agent u dveří: jednostránkový průvodce jak zvládat návštěvy vládnich úředníků ve Spojených státech. Možná to budete chtít vytisknout a zavěsit za vaše dveře.
- Máte právo mlčet
- operace Backfire
- Bezpečnostní kultura: příručka pro aktivisty
Zabezpečení počítače
- Přečtěte si našeho průvodce šifrováním emailů pomocí PGP
- Security in a Box - digitální bezpečnostní nástroje a taktika
- Šifrování funguje: jak chránit vaše soukromí ve věku sledování NSAod nadace svoboda tisku
- PRISM BREAK - podrobný seznam možností softwaru.
Projekt odporu velké porotyposkytuje užitečné informace včetně PDF oněkolika faktech o velkých porotách(1 stránka), Velké poroty jsou zneužíváním moci!(2 stránková brožura), aCo byste měli vědet o velkých porotách(2 stránky plus příklad předvolání.)

Často kladené otázky

Otázka: Máte právníky, kteří by nám pomohli/poradili, jak máme jednat?

Odpověď: V současné době budujeme právní podporu za tímto účelem. Potřebujeme dobrovolníky pro tento účel a jiné.

Otázka: Co bych měl říct, když někdo řekne: „Chci utvořit podzemní hnutí, připojit se k podzemnímu hnutí, založit bezpečný úkryt, atd."

Odpověď: Řekněte: "Jsme nadzemní organizace. Nechceme se zapojit. Nechceme odpovídat na otázky týkající se něčí osobní touhy vytvářet podzemní hnutí."

Pokud dojde k narušení bezpečnosti, okamžitě přerušte konverzaci. Někdy musíte konverzaci jednoduše ukončit.

Neříkejte „ta podzemní organizace“ - to by mohlo znamenat, že jsme v kontaktu s již existující podzemní organizací. Místo toho použijte „podzemní hnutí (které může nebo nemusí existovat)."